Velikonoce na apríla a jaro nikde. Zima a zima. Slepičky si hledí svého a snášejí vajíčka. Na jednom vajíčku se objevila prapodivná zrnka. Začala jsem pátrat po internetu a bližším okolí. Jednalo se o abnormalitu vylučování uhličitanu vápenatého na skořápce vejce, která se po třech dnech sama urovnala a zmizela. Ale já vyvolala zoufalou diskuzi na internetu. Fotila vejce makrofotografií i pod mikroskopem a zkoumala podezřelá zrnka. Dotázaný veterinář se omluvil, že častěji než slepice vídá papoušky a že paraziti asi vypadají jinak. Na fotografiích je patrné, že rozdrcená vaječná skořápka i rozdrcená zrnka mají stejnou strukturu. Zbylo pár fotek a potvrdilo se úsloví – samo přijde, samo odejde.