Brzo ráno jsme vstávali, abychom dorazili včas na přejímku. Když jsme dorazili, akorát jsme si vzali VP a šli jsme nechat změřit Quipa. Naměřili mu 56 cm v kohoutku. No myslím, že do kategorie M už ho nenacpu! 😀
Takže, když jsme se ohlásili, že jsme na místě, akorát vyhlásili prohlídku. První běh byl celkem jednoduchý. Člověk akorát musel udělat pár otoček a bylo to. 😀 V tomto běhu jsme si vybojovali naše první – 1. místo!
V tom druhém běhu už to nebylo tak jednoduché. Parkur dost připomínal obtížnost A2. Ale což. Poradili jsme si s tím, sice ne tak skvěle jako v prvním parkuru, ale doběhli jsme se 2 odmítnutími a 1 chybou. Ta odmítnutí byla naprosto zbytečná. Nepočkala jsem na Quipa když měl jít na áčko nebo na houpačku. I tak se nám naše první závody líbily. Máme splněnou 1. zkoušku na přestup do LA2!
Quip – první oficiální závody LA1
Dvojzkoušky LA1 začaly v 8:30 a skončily s výsledkem:
Quip – 1. místo – čistý běh a 5. místo – 1 chyba a 2 odmítnutí
Indy a Tigy – LA2
Dvojzkoušky LA2 začaly v 11:30 a skončily s výsledkem:
Indy – 6. místo – 2 chyby a 3. místo – 1 odmítnutí
Tigy – 7. místo – 2 chyby a DISK
Po měsíci se situace na dvorku vytříbila. Kuřice už se nemačkají na plot, ale stále dostávají klofance od slepic. Slepice se nažerou a pak teprve přijdou na řadu kuřičky. Když slepice odpočívají, mají kuřice odvahu si přisednout a účastnit se poklidné chvilky při údržbě peří. To zas nevidí rád Quip, oběhne plot a vše uvede do pohybu.
Večer chtějí malé kuřice brzy spát a zalezou si do domečku. Po chvilce jdou spát i velké. První slepice vleze do domečku, pár ran zobákem a všechny kuřice s křikem a nedobrovolně vylétají z domečku. Nejprve se uloží do patra na bidlo slepice a teprve potom smějí do domečku kuřice. Do patra ani na bidlo je slepice nepustí. Kuřice spí na zemi a mohou být rády.
3. MÍSTO Mistrovství mládeže ČR 2012 SOUTEŽ JEDNOTLIVCŮ DĚTI Kategorie LARGE
Letošní MČRM se konalo v kempu na Píšťanském jezeře u Litoměřic. Počasí přálo jak agiliťákům, tak jachtařům. Na vodě jsme mohli sledovat pár rozjížďek kajutovek.
Dvoudenní závody začaly jako obvykle hrou – Agility, kdy psovod přemísťoval míčky po parkuru. Všímat si míčků i trasy současně bylo pro většinu týmů obtížné. Dále následovalo Agility družstev a odpoledne Jumping jednotlivců. V neděli se běžel Jumping družstev a Agility jednotlivců. Děti měly jiné parkury než junioři.
Kuba s Indym běželi opravdu hezky – za čtyři běhy Indy odskočil jedinou zónu na áčku a shodil poslední element dálky. V obtížném místě byl Kuba trochu dezorientován a plánovaný FC provedl již před dálkou. Indy se ve skoku otáčel a dopadl na poslední element, který spadl.
Výsledek: třetí místo v kategorii Large děti a čtvrté místo v kategorii Large družstva děti a junoři.
Zprvu to vypadalo, že nikdo nepřijde, jelikož bylo špatné počasí a drobně pršelo.
A potom najednou všichni přijeli a sluníčko také vysvitlo.
Vlaďka nám přichystala dva parkury jak pro závodníky tak pro nezávodníky – Jumping a Agility. Tratě byly přehledné a běhavé jak pro psovody tak pro psy!
Nakonec jsme si odvezli 1. místo! Já a Quip. A mamka s Tigym také. Indy, který když běžel se mnou, měl jiné tempo než s Kubou, byl zmatený a já vlastně taky. Už se těší s Kubou na příští víkend – MČRM. Snad se zadaří. 🙂
Přivezli jsme čtyři malá kuřata a zavřeli je do krabice v kurníku. Jednak aby si zvykla a jednak, aby je slepice neklofaly. Kuřata se bála v kurníku. Slepice se bály do kurníku.
Kuřata jsou ještě bez hřebínku, nedoopeřená. Mají se čile k světu.
Když jsme je pustili k ostatním, vytvořily se dva oddělené tábory. Černé slepice si hájí prostor a hnědá kuřata se jim snaží vše ukrást a ochutnat.
Kuřata se už čtvrtou noc naučila samostatně schovat na noc do kurníku. Dostávají spoustu klofanců a staré je nepouštějí k zrní a ani k zelenému žrádlu. Kuřata hlasitě křičí a utíkají se schovat do kraje výběhu.
Quip je nadšen. Má co sledovat a plašit.
Po týdnu jsme kuřatům osříhali křídla. Chytání kuřat připomínalo lov divé zvěře. Jana se smála, že kuřata jsou jak rtuť.
Kuřata nejsou ochočená, nežerou z ruky a nejdou za člověkem. Slepice je od nás vytrvale odhání.
Stejně jsme je pochytali a letky ostříhali. Nepotřebujeme tu letce po okolních zahradách a spí se v kurníku, ne na stromech.
Dnes jsme byli na bonitaci v Žižicích u Slaného, kde posuzoval pan Milan Krinke. Bonitaci předcházela vyšetření DKK a DOV s výsledky negativní. Měli jsme číslo 8. a tak jsme byli posouzeni brzy po přejímce. Organizace výborná, Tigorek byl při posuzování hodný.
BORDER KOLIE QUIP DRIFT ROYOdesláno v by KubikDobik
Letos se konal Agility Europen Open Junior v rakouském Pinkafeldu. EOJ byl vydařený. Počasí závodníkům nepřálo, velkou část závodů propršelo.
Do Rakouska jsme vyrazili ve čtvrtek ráno z Prahy, druhá zastávka byla v Brně. Po hodinovém zdržení autobusu od české policie (kontrola technického stavu autobusu před odjezdem do zahraničí) a zaplacení pokuty jsme odjeli do Rakouska, objeli Vídeň a na místo jsme přijeli v odpoledních hodinách. Vybalili jsme si do pokojíků ve studentské ubytovně a šli na společné BBQ – barbicue. V pátek dopoledne byla veterinární přejímka všech psů a pak jsme dlouho čekali na půlhodinový trénink. Trénink byl na dvou pevně postavených sekvencích a vystřídat se mělo skoro 30 českých týmů. Kolem stálo spousta lidí a hlasitě štěkali psi. Vyzkoušeli jsme si Indiánkem překážky, na kterých se další dny běhalo. Indy hezky přeskakoval skočky, zónovky ho také nepřekvapily. V 17 hodin bylo oficiální zahájení mistrovství. Všichni účastníci se za deště shromáždili na fotbalovém hřišti, byly dlouhé proslovy a vztyčeny vlajky všech zúčastněných zemí. Následovala slavnostní večeře a diskotéka.
V sobotu se běhalo mistrovsví jednotlivců – agility, pak jumping. Nervozita a napětí bylo obrovské. V jednotlivcích jsem byl s Indym v bezchybném agility běhu 24. ze 67 závodících v Large Childern. V jumping běhu jsme se diskvalifikovali. S Indym jsme běželi do rychlosti a Indy se místo stažení na Áčko rozeběhl do oblíbeného látkáče.
V neděli se běžel open družstev. Ve družstvech Large bylo 46 týmů. V jumpingu družstvo končilo s jednou chybou na úžasném 5. místě. Indy běžel hezky, ale diskvalifikoval se na obtížnější skokové sekvenci. V druhém agility běhu hodně záleželo na doběhnutí, bezchybnosti a rychlosti. První závodnice se bohužel diskvalifikovala. Ostatní z družstva už tedy museli doběhnout. Na naprosto promáčeném terénu se nám moc nedařilo. S Indiánkem jsme doběhli, ale měli jsme 3 chyby. V součtu družstev končil náš Czech Large 2 tým jako devátý.
Po doběhu následovalo vyhlášení výsledků. Česká reprezentace byla úspěšná, odvážela celkem 14 pohárů. Ceremoniál končil až v půl desáté, dojezd do Prahy byl ve 2 hodiny ráno.
Parkury by podle Kuby mohly být i trochu těžší. Organizace akce byla výborná, většina komentářů pouze v němčině. Byly to hezké závody, ze kterých jsme získali cenné zkušenosti a hezké vzpomínky.
Čtrnáctý Agispecial byl velmi vydařený. Do velkého horka foukal příjemný svěží vítr, dobře se závodilo.
I přes tropické horko dorazila spusta statečných závodníků. Tratě byly pěkné jak pro závodníky tak i pro nezávodníky. Quip byl na svých třetích závodech a vyhrál je! Panička dobře ukazovala a Quip je prostě bleskurychlá šikulka. Je to naše první medaile za 1. MÍSTO! 🙂 Quip běhal na trati spolehlivě a pečlivě sledoval paničku, aby věděl kam má vběhnout do tunelu nebo kde skočit skočku. Quip zaběhl nejrychlejší časy v obou tratích – rychlost v Jumpingu – 6,14 m/s! Na Tigyho s Indym bylo trochu horko. Mají chlupatější srst, tak jim to tolik neskákalo. Oba měli jeden DIS. Indianovi se povedl Jumping, kdy skončil na 2. místě. V tomto běhu byl Indy nejrychlejší, ale shodil laťku.
Víkendové soustředění na cvičišti Psí školy na Ostrově bylo pěkně promáčené deštěm. V našich končinách jsou deště na Medarda opravdu pravidlem. Vzali jsme velký stan, tak bylo kde se před deštěm schovat a trochu oschnout.
Cvičilo se pod vedením Martiny Vaškebové. 30 týmů bylo rozděleno do šesti skupin vždy po pěti týmech. Čekaly je tři parkury plné technických fíglů, ale prostorné bez pastí. Po důkladné prohlídce tým předvedl co umí běžet, pak trenérka opravila, poradila fígl a tým běžel znova. Většinou o poznání lépe.
Zatímco psi mezi cvičením odpočívali, děcka si vzala do prádla Renata Mandová a spol. Psali test z pravidel agility, test z kynologie a hráli týmingové hry. Perfektní využití času.
Při zpáteční cestě usnuli psovodi v autě dříve než čtyřnozí šampióni.
MMBOC se konalo v krásném zámeckém parku. Počasí bylo slunečné. Ráno zima a odpoledne maximálně 18°C.
Třídenní agility bylo pro naše tři týmy vyčerpávající. Krásné a složité parkury, nové typy soutěží a obrovský frmol kolem dvou parkurů. Rámus od štěkotu a doprovodné muziky dovršoval nepřetržitý komentář. Organizace trochu pokulhávala, 200 závodících týmů vyžaduje secvičený organizátorský tým.
Mně udělal radost Tigy a jeho dva „cleanruny“. Únava z celodenního štěkání a nevyspání se projevila především v neochotě na slalomu. Několikrát mě Tigy zase překvapivě vytáhl ze šlamastiky. Jsem schopná se i dvakrát za běh na parkuru ztratit a pak obtížně doháním pozici, abych byla před Tigym u překážek včas.
Indy běhal dobře, bohužel končili většinou dis. Kuba se v parkuru orientuje výborně, spoléhá na Indiána, který občas z nejistoty chybuje. Kuba s výsledkem rozhodně spokojen nebyl – prostě výborný trénink na EOJ.
Quip byl naprosto nadšen velkým závodem a zaslouží jen pochválit. Běh je pro něj velká psina a nějaký krok navíc neřeší. Jana si s ním zvyká na daleko větší tempo a v týmu s Quipem se teprve vyběhává.
Rozhodčí: Gora, Zeljko (HR), Steppan, Gabriele (AT) a Vakonič, Pavol (SK).
